Kostel sv. Kříže a sv. Bartoloměje – dvoupodlažní kostel
Kostel sv. Kříže a sv. Bartoloměje je fenoménem na evropské úrovni – jedná se totiž o dvoupodlažní kostel, laicky řečeno jsou to dva kostely v jediné budově. Jeden se nachází ve sklepě a přízemí, a do druhého musíme vystoupat po příkrém schodišti. Toto řešení je výsledkem kompromisu světské a církevní moci.
Kníže Vratislavský Jindřich IV. Probus, jehož pradědečkem byl český král Přemysl Otakar I., dal postavit tento kostel jako památku na usmíření po dlouholetých sporech s církevními představiteli vratislavského biskupství. V bohatém a mocném městě Vratislavi, které v té době dokonce razilo vlastní mince, bylo neustálé napětí mezi světskou a církevní mocí. K vyvrcholení těchto střetů došlo v roce 1283, kdy se Jindřich měl zprotivit biskupovi Tomášovi II. a zabavit peníze z kláštera dominikánů, které duchovní sesbírali na boj s pohanstvím a uspořádat za ně velký rytířský turnaj v Nise, během kterého bylo navíc použito obilí z církevních sýpek. To Tomáše rozlítilo natolik, že na Jindřicha naložil klatbu. Jindřich měl štěstí, nebo se dokázal skvěle pohybovat v politice, a proto se za něj postavilo rytířstvo, šlechta, měšťané i františkáni, kteří tvrdili, že je jednání biskupa nespravedlivé. Jindřich a Tomáš se dokonce setkali v boji, kdy Jindřich s několikatisícovou armádou několik týdnů obléhal hrad v Ratiboři, kde se Tomáš ukýval poté, co organizoval ozbrojenou výpravu proti Jindřichovi, který to označil za zradu. Poté, co v hradu došlo veškeré jídlo, se Tomáš a jeho lidé vzdali.
Na památku ukončení konfliktu založil Jindřich kostel, který měl být zasvěcen patronovi slezských Piastů sv. Bartoloměji. Se stavbou, která byla zahájena v roce 1288, je spojená zajímavá legenda, která vypráví o tom, že během kopání základů byl nalezen kořen, který měl tvar kříže. Biskupství prohlásilo, že se jedná o znamení z nebes a rozhodlo, že tento kostel ponese název svatého Kříže. To obnovilo dávnou řevnivost, kterou ale mocnáři vyřešili nápaditým kompromisem. Na tomto místě založili kostely dva – jeden, na přání Jindřicha, zasvěcený svatému Bartoloměji, a druhý, podle požadavku biskupství, nesl název svatého Kříže. Záhadný kořen byl umístěn do relikviáře, který byl během švédského rabování Tumského ostrova ukraden.
Stavba gotického kostela s křížovým půdorysem měla několik etap: nejdříve bylo postaveno kněžiště (1288-1295), hlavní loď a příčná loď (1320-1350), z plánovaných dvou věží byla dostavěna v roce 1484 jen jižní, která je vysoká 69 metrů. Spolu s katedrálou svatého Jana Křtitele tvoří kostel svatého Kříže a svatého Bartoloměje nejvýraznější dominanty Tumského ostrova. Je postaven z neomítnutých cihel, což je pro slezské stavitelství typické. Na západní straně, kde byla v roce 2015 provedena rekonstrukce, si můžeme všimnout, že zdivo je vytvořeno ze dvou druhů cihel odlišného tvaru a barvy.
Vnitřní prostor horního kostela, který tvoří tři lodě s propracovanou křížovou klenbou se žebry, je 66 metrů dlouhý, 44 metrů široký a má výšku 19 metrů. Zajímavě je řešena také střecha, která má vysoký podélný štít, což spolu s úzkými a vysokými gotickými okny s vitrážemi vytváří elegantní vertikální rytmus. Dolní kostel skoro přesně kopíruje půdorys horního prostoru a má jednoduché klenby bez zdobení.
Na vnější straně horního kostela se zachoval kamenný tympanon se zobrazením svaté Trojice a zakladatele kostela Jiřího IV. Probuse a jeho ženy Matyldy, který byl zde zasazen kol. roku 1350 v době ukončení stavby chrámu. Uvnitř se nacházel polychromovaný sarkofág Jiřího (dílo velkého významu, které je k vidění v Národním muzeu ve Vratislavi). Jeho prapor a štít byly v kostele uchovány ještě do 19. století, jeho ostatky, které byly exhumovány na příkaz nacistů pro antropologický výzkum, se ztratily během 2. světové války. V presbytáři je gotický dřevěný skříňový oltář, který zde byl přenesen z kostela v Świnách. Zachovalo se zde také několik náhrobků z 16. a 17. století mj. barokní náhrobní desky kanovníků K. Kamińského a A. Boguraského, renesanční náhrobek S. Sauera, v zákristii se nachází svorník s reliéfem hlavy Jiřího IV.
Dolní kostel svatého Bartoloměje byl několikrát vyrabován, sloužil také jako skladiště, úkryt pro obyvatelstvo během válek a v období 1632-1634 dokonce i jako stáje, když na Tumském ostrově pobývala posádka švédské a brandenburské armády. Zajímavý je svorník s reliéfem svaté Hedviky Slezské z 15. století a na jižní lodi dva kamenné náhrobky biskupů Nankera a Lubusze.
Na kostelním náměstí je barokní socha svatého Jana Nepomuckého, kterou vytvořil vratislavský sochař Jan Jerzy Urbański podle návrhu K. Tauscha. Na podstavci sochy jsou zobrazeny scény ze života svatého – zpověď královny Žofie Bavorské, Jan během modlitby, odmítnutí prozrazení zpovědního tajemství a jeho mučednická smrt svržením do Vltavy.