Podzimní cyklus procházek nejen po Vratislavi
Pro neformální skupinu Ano Tak se podzim nesl ve znamení procházek, které probíhaly nejen v historickém centru města Vratislavi. Spolu s průvodci jsme objevovali také omšelé čtvrti, kterými se radní nechlubí, a dokonce jsme vyjeli i do dolnoslezského města Olešnice, abychom se tam seznámili s českými stopami, které zde zanechal rod pánů z Poděbrad.
Zájem o procházky předčil očekávání organizátorů. Počet účastníků postupně stoupal – na první procházce bylo přibližně 30 zájemců, na poslední více než padesát. První procházka byla určena Čechům a Polákům, kteří ovládají češtinu. Průvodkyně Bogna Piter provedla účastníky procházky po historickém centru města v českém jazyce. Představila nejstarší a nejvýznamnější památky Tumského ostrova a seznámila zájemce s některými legendami spojenými s nejstarší částí města.
Další akcí byl výlet do města Olešnice – města, které období svého rozkvětu zažilo v době, kdy zde sídlil rod pánů z Poděbrad. Ti zde po sobě zanechali velkolepý renesanční zámek, který je sice dosti neznámou, ale velice zajímavou kulturní památkou. Podařilo se nám také vejít do tzv. řetězové knihovny. Řetězy se v knihovnách používaly jako ochrana vzácných knih před krádežemi.
Mimo turistické trasy jsme se vydali na procházce věnované vratislavské městské čtvrti Nadodrze. Zde jsme si ukázali, jak architekti přelomu 19. a 20. století přemýšleli o chodu města a jak tvořili město pro potřeby moderního člověka nové doby. Zastavili jsme se nejen u nádraží, modernistického parku, ale věnovali jsme se také unikátnímu systému veřejných toalet, které ve městě fungují do dnešní doby.
Další procházka byla věnována Janu Evangelistovi Purkyněmu. Tento významný vědec ve městě strávil 27 let a během svého působení založil první institut fyziologie na světě. K budově, kde se institut nacházel, se účastníci vydali s Beatou Jastrowicz, která je poté zavedla na další místa spojená s jeho životem ve Vratislavi.
Poslední z cyklu procházek byla věnována českým stopám ve Vratislavi. A to nejen těm materiálním, ale také českým kulturním vlivům. Průvodkyně Aneta Pafčová mluvila nejen o středověkých památkách, ale také o slovech českého původu, která se v polštině používají.
Rozloučili jsme se v českém stylu – tedy na večírku, kde proběhl „survivalový“ kurz češtiny, kvíz věnovaný českým stopám a minikoncert Kataríny Gorunové a Piotra Rejdy.
Těšíme se příště!