Zajímavosti a Památky

Vratislavská radnice – perla měšťanské architektury

Vratislavská radnice je perlou goticko-renesanční měšťanské architektury. Je jednou z nejlépe zachovalých staveb tohoto druhu v Polsku. Na první pohled upoutá vysoká věž a cihlové zdivo s propracovanou plastickou pískovcovou výzdobou, na které je zobrazen nejen život lidí ve středověkém městě, ale také mnoho zvířat, a to včetně těch cizokrajných.

Radnice byla stavěna v několika fázích od začátku 14. století na místě, kde původně stál Dům kupců. Nejdříve se jednalo o přízemní budovu s 15metrovou věží na západní straně. Odtud bylo město spravováno, volili se zde radní a vybírali soudci. Jak postupem času měli měšťané stále větší moc a více privilegií, ukázalo se, že radnice je příliš malá a přistoupilo se k její přestavbě.

Přestavba probíhala v období 1343-1347, bylo dostaveno patro, vznikly nové místnosti pro potřeby soudu, kaple a vše bylo nově zastřešeno. Navíc byla zvýšena také věž, na které již v roce 1367 byly umístěny mechanické hodiny. Během dalších přestaveb pak radnice získala komplexní formu, přibylo patro s místností seniora městské rady a pokladnice. Výraznou změnou prošla radnice v období 1476-1488 pod vedením mistra Bricciuse Gauskeho, který je mimochodem také autorem výzdoby na Kamenném domě v Kutné hoře. Pod jeho vedením byla dostavěna jižní část radnice s ozdobnými vikýři a kamennými sochami.

Nejzajímavější částí radnice je její východní fasáda, jejíž dnešní podoba pochází cca z roku 1500. Na fasádě byla dříve omítka, která byla po rekonstrukci po druhé světové válce odstraněna, díky čemuž můžeme obdivovat pečlivě vyzděné stěny z cihel různých velikostí a barevnosti. Z této strany vidíme, že je stavba složena ze třech částí – každá z nich se liší architektonickými detaily, protože jednotlivé části vznikaly v různém období. Nejstarší je severní část navazující na další domy na náměstí. V přízemí má vysoká gotická okna. Střední část je dvakrát širší než boční části, nachází se zde vstup do Sálu starosty, jehož portál zdobí znak českého lva a na bocích schodů jsou reliéfy s výběrčím daní a příslušníkem městské stráže. Na vnější straně je bohatě zdobený pískovcový vikýř, z jehož okna se vyhlašovala rozhodnutí soudu. V přízemí pod vikýřem se nacházela nejstarší pošta ve městě.

Zajímavé jsou také astronomické hodiny, které jsou řízeny složitým mechanizmem z věže. Po levé a pravé straně si můžeme všimnout malých okének – měly stejnou funkci jako okénka na pražském orloji, v celou hodinu se v něm objevovaly figurky světců. Na hodinách ukazuje čas jediná ručička, nad ní je koule znázorňující měsíční fáze. Ve čtyřech rozích jsou egyptské znaky ročních období: v pravém horním rohu je znak jara, a po směru hodinových ručiček léta, podzimu a zimy. Na omítkách nad orlojem byly fresky světců a ornamentální malby na omítkách.

Na této straně radnice si také můžeme povšimnout původní úrovně patra radnice, které se dnes jeví jako by bylo v přízemí. Podle historiků se rozdíl úrovní přízemí od středověku mohl změnit až o 4 metry vzhledem k dnešnímu stavu povrchu náměstí.

Na jižní fasádě jsou zajímavé sochy na štítu, které vznikly v roce 1871 a přestavují zástupce městských stavů, od východu: příslušníka městské stráže, městského písaře, radního, přísedícího, panoše, kameníka, kupce, mnicha, měšťanku a patricia. Ve středu stavby je vchod do Svídnické pivnice, která je nejstarší známou městskou hospodou. Hosty zde byli český král Zikmund Lucemburský, Goethe, Chopin, Max Berg, Michail Bakunin a celá řada prezidentů. Nad vchodem do pivnice jsou oblíbené sochy opilého panoše a jeho manželky s botou v ruce, kterou její manžel dostane co proto.

Dominantou západní strany radnice je 66 metrů vysoká věž s renesančním střechou pokrytou mědí a hodinami s ciferníky o 4metrovém průměru na každé ze čtyř stran. Je zde hlavní vchod do radnice s raně barokním kamenným portálem a kartuší s erbem města. V radnici se nyní nachází Muzeum měšťanského umění, galerie významných Vratislavanů a jsou zde pořádány časové výstavy o dějinách města.

Radnice měla během druhé světové války štěstí – na rozdíl od okolních budov nebyla výrazně zničená. Stropem propadla během bojů bomba, ale nedošlo k její detonaci. Zničen byl ale pískovcový pranýř před východním průčelím radnice z roku 1942, který zde byl znovu postaven v 80. letech minulého století a je nyní oblíbeným místem, u kterého si Vratisalvané domlouvají schůzky.

 

1
10
2
3
4
5
6
7
8
9

Práva na veškeré texty, fotografie a grafiku umístěnou na webové stránce Kvetevropy.cz jsou vyhrazena. Není povoleno jejich použití nebo kopírování bez souhlasu redakce.

Kontakt: redakce@kvetevropy.cz