V Muzeu Pana Tadeáše vystavují originál veledíla polské literatury
Veledílo polské literatury, Pan Tadeáš, které můžeme číst i v češtině díky skvělému překladu Elišky Krásnohorské, se objevuje v našich středoškolských osnovách, ale obecně mu není věnováno v učebnicích příliš prostoru. S mnohovrstevnatou knihou zasazenou do historického kontextu se můžeme seznámit v Muzeu Pana Tadeáše, které bude za několik dní otevřeno na Vratislavském rynku v městském domě Pod zlatým sluncem, kde v minulosti během návštěv Vratislavi pobýval český král Vladislav Jagellonský i císařové Rudolf II. a Ferdinand II.
Nejcennějším exponátem muzea je bezesporu originál rukopisu Pana Tadeáše. Knihu napsal Adam Mickiewicz v období 1832-1834, kdy Polsko neexistovalo na mapě Evropy. Stalo se tak v důsledku trojího dělení, ve kterém si postupně mezi sebe území Polska rozdělily sousední mocnosti: Rusko, Prusko a Rakousko. Mickiewicz, který psal své dílo v emigraci, s melancholií vzpomíná na rok 1812, kdy se polská šlechta s entuziazmem připojila k tažení Napoleona proti Rusku, protože věřila, že vybojuje pro svou zemi nezávislost a svobodu.
Příběh samotného rukopisu je neméně zajímavý. Zachoval se pouze jediný exemplář, protože Mickiewicz, který se v cizině potýkal s finančními obtížemi, postupně list po listu svá díla rozprodával zájemcům, kteří za ně byli ochotni zaplatit. Jediný rukopis, který se zachoval v celku, předal jeho syn Vladislav kulturní instituci Ossolineum, která v té době sídlila ve Lvově. Během druhé světové války se rukopis ztratil a podle jedné z verzí ho našel mladík nedaleko města Złotoryja. Chtěl papír použít na ubalení cigarety. Naštěstí si jeho rodiče, kteří literární dílo Mickiewicze znali, všimli, že se jedná o text Pana Tadeáše a předali ho do rukou místního muzea. Odtud dílo putovalo zpět do Ossolinea. Po druhé světové válce, kdy byla tato instituce přenesena do Vratislavi, se zde ocitl i rukopis a nyní je v muzeu poprvé vystaven pro širokou veřejnost.
Muzeum se věnuje otázkám široce pojaté svobody, proto je zde věnován prostor nejen dějinám Polska a jeho cestě k politické svobodě, ale také boji za svobodu žen, názoru či náboženství. Významným exponátem, který stojí za pozornost, je také originál ústavy z 3. května, která se považuje za druhou moderní ústavu na světě, po ústavě Spojených státu amerických.
Pozornost je věnována také dvěma postavám spojeným s bojem Poláků za svobodu během a po druhé světové válce - Władysławu Bartoszewskému (1922-2015) a Janu Nowakovi-Jeziorańskému (1914-2005). Oba působili během války v Zemské armádě (Armia Krajowa), ale po válce se jejich životy rozdělily. Jeziorański emigroval na Západ, kde vedl polskou sekci Rádia svobodná Evropa. Bartoszewski byl v čele opozičního hnutí během období Polské lidové republiky.
Muzeum Pana Tadeáše je ve všech ohledech moderní – je v něm mnoho multimédií, prezentací, obrazovek a her. Můžeme ale říci, že nejsou prvoplánově stěžejním pilířem expozic. Podle slov ředitele muzea, Macieje Hamkała, by měla být multimédia pouze doplněním či rozšířením a měla by vést návštěvníky k původnímu textu. Doufejme, že díky muzeu mnozí opravdu sáhnou po klasice, jejíž úvodní slova zná každý Polák. Expozice jsou seřazeny do tematických celků: epocha, literatura, svoboda, kultura a další. Díky tomu se mohou návštěvníci seznámit s veledílem polské literatury v jejím širším kontextu – poznat jednotlivé společenské třídy, seznámit se se stylem života šlechty na počátku 19. století, ale také vidět jaký vliv měla kniha na pozdější osudy Polska a především jak inspirovala a přinášela naději na znovuzískání státu.
Muzeum můžete navštívit od 3. května 2016.
Otevřeno od úterý do neděle: 10.00-18.00. Vstupenky pro dospělé stojí 20 polských zlotých, zlevněné 15 zlotých.
Oficiální stránka muzea ZDE.
