Zajímavosti a Památky

Řeckokatolický kostel sv. Vincenta a sv. Jakuba

Kostel sv. Jakuba s klášterem založil Jindřich II. Pobožný pro františkány, kteří zde byli povoláni z Prahy kolem roku 1240. Ještě během své stavby byl ve zdejší kryptě pochován zakladatel kostela, který padl v bitvě u Lehnice v roce 1241, ve které armáda křesťanských spojenců utrpěla drtivou porážku. Mongolské jednotky tehdy rozdrtily prakticky celé středoevropské rytířstvo.

Kostel sv. Vincenta a sv. Jakuba je jedním z největších a nejstarších chrámů ve Vratislavi. Nyní slouží řeckokatolické církvi, jejíž věřící jsou nazýváni uniaty. Tato církev je součástí katolické církve a uznává její hlavu, papeže, odlišuje se tím, že řeckokatolické liturgie nejsou slouženy v latinském, ale byzantském ritu. Kostely uniatů jsou vybaveny jako pravoslavné chrámy – nalezneme zde ikony, aromatické svíčky z včelího vosku a můžeme se zaposlouchat do zpěvu mužských nebo ženských sborů. To je jediný druh hudby, který zde můžeme slyšet, v řeckokatolických kostelech se totiž, podobně jako v těch pravoslavných, nepoužívají žádné hudební nástroje. Uniaty jsou ve Vratislavi především Ukrajinci a potomci polského obyvatelstva přesídleného do Vratislavi po 2. světové válce v rámci operace Visla z oblasti Karpat.

Původní kostel byl postaven v románském slohu. Ve 14. a 15. století kostel prošel přestavbou, která se neustále prodlužovala, protože chyběly prostředky na stavbu. V tomto období vznikla jedna z největších kostelních lodí ve Vratislavi v gotickém slohu o délce 77,5 a výšce 23 metrů.

Na barokním portálu je umístěna pamětní deska věnovaná vratislavskému františkánovi Benediktovi Polakovi, který se v polovině 13. století zúčastnil 2 a půl roku trvající výpravy do srdce Mongolska, do hlavního města Karakorum. Z tohoto kostela se papežští vyslanci vydali na dalekou a nebezpečnou cestu, kterou do té doby žádný Evropan neprošel. Benediktovi se nepodařilo dosáhnout cíle expedice – přesvědčit mongolského chána o přijetí křesťanství, ale zato přivezl zpět do Vratislavi znalosti o lidech, o kterých se v Evropě tvrdilo, že se podobají ďáblům, mají psí hlavy a jedí těla svých nepřátel.

V období reformace, po roce 1517, většina místních františkánů přešla na protestantismus a hrstka zbylých přesídlila do kostela sv. Stanislava, Václava a Doroty. O kostel sv. Jakuba dále pečovali premonstráti ze zrušeného opatství v Ołbině. Nazvali kostel podle svého patrona sv. Vincenta. V roce 1620 prošel kostel rekonstrukcí a po třicetileté válce, v období protireformace, se podařilo získat prostředky na vybavení kostela v barokním slohu. V kostele se objevily varhany, několik barokních oltářů a chórové lavice, které se nyní nacházejí v katedrále sv. Jana Křtitele. Během období, kdy se do kostela investovalo mnoho finančních prostředků, zde byly umístěny dva obrazy Michaela Willmana, kterému se přezdívá slezský Rembrandt.

V 17. století byl v kryptě pochován Cloude Callot, dvorní malíř Jana Kazimíra a Jana III. Sobieského. V období 1725-1727 postavil městský architekt Christoph Hackner barokní kapli Matky Boží bolestné, kde se nachází mimo jiné socha sv. Jana Nepomuckého od Georga Urbanského.

Během posledních dnů 2. světové války byl kostel výrazně poškozen, byla zbořena věž, část boční stěny a část kleneb. Rekonstrukce kostela trvala velice dlouho – od roku 1976 do 1997. V roce 1996 Jan Pavel II. předal kostel správě vratislavsko-gdaňské římskokatolické eparchie.

 

1
2
3
4
5
6
7
8

contentmap_plugin

Dodaj komentarz


Kod antyspamowy
Odśwież

Práva na veškeré texty, fotografie a grafiku umístěnou na webové stránce Kvetevropy.cz jsou vyhrazena. Není povoleno jejich použití nebo kopírování bez souhlasu redakce.

Kontakt: redakce@kvetevropy.cz