Výlety do okolí

Hrad Bolków s břitovou věží

Hrad se tyčí na návrší nad městečkem Bolków. Podle legend byl založen již na poč. 9 století pohanským knížetem Bolkem, ale první písemná zmínka o hradu pochází až z roku 1277, kde o něm Boleslav II. lehnický prohlašuje: castro nostro. Monumentální hrad s věží s hladomornou, několika nádvořími a muzeem je jedním z největších hadů v Dolním Slezsku.

Hrad byl nejspíše založen lehnickým knížetem Boleslavem II. Lysým, a později ho přestavil a rozšířil jeho syn kníže svídnicko-javorský Bolko I. Ukrutný. Právě díky tomuto hradu, který bránil průchod přes horská pásma z jihu, Piastovci ze svídnicko-javorské větve udrželi svou nezávislost na Zemích koruny české až do konce 14. století. Knížectví i s hradem pak bylo ke Koruně připojeno v důsledku sňatkové politiky, kdy si 37letý Karel IV. bere za manželku 14letou Annu svídnickou.

Během husitských válek ho husité obléhali, ale nepodařilo se jim hrad získat. Později byl obléhán také během zbrojné výpravy v roce 1468, kterou zorganizovali měšťané Vratislavi a Svídnice proti loupeživému rytíři Hansovi von Tschirnhaus, kterému dal hrad spravovat Jiří z Poděbrad.

Na počátku 16. století rozhodnutím Ferdinanda I. přechází hrad do rukou vratislavského biskupa, později se dědí v jeho rodině. Posledními obyvateli zámku je rodina Zedlitz, po smrti posledního dědice je hrad i město prodáno cisterciákům z Křešova. V roce 1810, po sekularizaci řádu, připadá hrad Pruskému státu. Zajímavou epizodou v dějinách hradu je okamžik, kdy se zde v roce 1813 zastavili ruští vojáci pronásledující Napoleonovu armádu. Hledali na tomto místě poklad a kopali pod hlavní věží. Pověsti o pokladu v Bolkově se vzaly zřejmě ze skutečnosti, že hrad sloužil jako pokladnice Bolka II., avšak po připojení svídnicko-javorského knížectví k Zemím koruny české byla podkladnice převezena do nového hlavního města. Kromě legendárního pokladu měl být pod hradem také tajný tunel, který hrad spojoval s 2 kilometry vzdáleným hradem Świny (o tomto zámku je zmínka v Kosmově kronice již z roku 1108).

Z architektonického hlediska je nejzajímavější hradní věž. Má válcový tvar s břitem, podobná věž se v Polsku dochovala, kromě Bolkova, pouze na pozůstatcích hradu Niesytno. Břit na věži směřuje k mírnějšímu ze svahů – díky tomuto rozložení se měla zmenšit plocha věže a střely po ní sklouzávaly. Toto řešení je naopak dobře známé z českých zemí. Věže podobného typu najdeme na hradech: Stráž nad Nežárkou, Strakonice, Svojanov, Zvíkov, Bítov, Mikulov, Perštejn, Sádek nebo Veveří. Pod věží je 10 metrů hluboká hladomorna, do které byl přístup pouze shora a vězni byli shazováni dolů z přízemí věže. Věž je 25 metrů vysoká s průměrem 15 metrů v přízemí a tloušťkou stěn 4,5 m, které se směrem nahoru zužují. Vrchol věže je zakončen ozdobným cimbuřím.

Kolem nádvoří hradu se zachovalo několik staveb. V nejlepším stavu je tzv. Dom Niewiast, obytná část, která byla postavena během přestavby hradu v roce 1540, kterou vedl významný italský architekt Jakub Parr. V této části hradu se nyní nachází pobočka Krkonošského muzeum. Připravili zde stálou expozici věnovanou obranné struktuře svídnicko-javorského knížectví, kde si mohou návštěvníci prohlédnout makety existujících i zničených hradů v okolí.

Na hradu jsou také pořádány různé akce, za kterými stojí klub Rytířské bratrstvo hradu Bolków založené v roce 1994. Každoročně organizují středověký rytířský piknik a Historický piknik. Kromě těchto události se zde také v červenci koná Castle party – jeden z největších festivalů v Evropě věnovaný gotickému rocku, na který přijíždí mnoho fanoušků této hudby z České republiky.

Hrad navštivte v pondělí 9:00-15:30 (tento den je uzamčená stálá expozice o hradech svídnicko-javorského knížectví), v sezóně od 1. května do 30. září – úterý-pátek: 9:00-16:30, sobota-neděle: 9:00-17:30, mimo sezónu hrad zavírá o hodinu dříve.

Oficiální stránka hradu a muzea ZDE.

 

1
2
3
4
5
6
7
8

contentmap_plugin

Dodaj komentarz


Kod antyspamowy
Odśwież

Práva na veškeré texty, fotografie a grafiku umístěnou na webové stránce Kvetevropy.cz jsou vyhrazena. Není povoleno jejich použití nebo kopírování bez souhlasu redakce.

Kontakt: redakce@kvetevropy.cz