Historie, Projekt J. E. Purkyně

Objevitelský dar J. E. Purkyně – 27 let činnosti ve Vratislavi

Pobyt Jana Evangelisty Purkyně na Vratislavské univerzitě patří k vrcholům jeho kariéry. Teprve tady se Purkyňovi otevřel svět, měl možnost se plně věnovat nejen lékařství a potažmo bádání v oblasti fyziologie, ale také studiu slovanských literatur, hledání českých rukopisů v Dolnoslezských archivech a také překládání a propagaci české literatury za hranicemi Rakouska-Uherska.

Purkyně byl jmenován profesorem pruské univerzity ve Vratislavi díky přímluvě několika osob: pruského ministra kultury a vzdělávání Karla vom Stein zum Altensteina, lékaře Johanna Nepomuka Rusta, vedoucího pruského vysokoškolského oddělení Johannese Schulze, přírodovědce Karla Asmunda Rudolphiho a zřejmě i díky doporučení Goetheho, který, stejně jako Purkyně, studoval proces vidění a se kterým se Purkyně setkal během své návštěvy Berlína.

Na Vratislavské univerzitě strávil celkem 27 let v období 1823-1850. Začátky jeho působení na univerzitě nebyly jednoduché, protože někteří profesoři mu měli za zlé, že za své místo vděčí protekci z vyšších míst. Purkyně ale na tyto hlasy nedal a intenzivně se věnoval svému výzkumu, který zanedlouho přinesl první výsledky. Toto období patří v jeho životě k nejplodnějším. Přijel do města plný elánu, tvůrčích sil a věděl, čeho chce díky šanci, kterou mu nabídli, dosáhnout.

V jeho vědeckém působení ve Vratislavi hrálo nejdůležitější roli studium fyziologie, vědního oboru, kterému v té době byla díky novým výzkumným metodám a zavedení mikroskopu do výzkumné praxe věnována značná pozornost. Purkyně se krátce po svém příchodu do Vratislavi rozhodl, že při fakultě lékařství založí fyziologický ústav, což nebylo vůbec jednoduché. Hlavním problémem byla skutečnost, že mu místní profesorové nebyli příliš nakloněni a také to, že oproti svému předchůdci, profesorovi Barthelsemovi, působil jeho přístup příliš novátorsky. Purkyně byl ale ve svém úsilí vytrvalý a tak byly jeho snahy završeny úspěchem v roce 1831, kdy byl založen fyziologický ústav, který dokonce v roce 1839 dostal vlastní budovu. Jednalo se vůbec o první fyziologický ústav, podle jehož vzoru byly zakládány další ústavy po celém světě.

Založení fyziologického ústavu bylo bezesporu významným milníkem, na kterém ale Purkyně svou činnost nezakončil. Díky novému institutu měli on i jeho spolupracovníci možnost se dále soustavně věnovat výzkumu. Purkyně pokračuje v práci v oblasti, kterou se začal zabývat už v Praze – fyziologie smyslového vnímání, zejména principu fungování hmatu a sluchu. Později k nim připojil také výzkum principu fungování lidského trávení.

Kromě fyziologie má Purkyně ještě další zájem – farmakologii. Sám na sobě zkouší účinky léčiv a drog jako kafru, opia, rulíku, durmanu, terpentýnové silice a muškátového ořechu. Ve Vratislavi díky podnětům spřízněných vědců se Purkyně mnohé naučil z oblasti anatomie a histologie. Uvědomil si velký význam, jaký má studium tkání pomocí mikroskopu a sám během svého působení v ústavu vratislavské univerzity probádal všechny tkáně lidského těla. Pod mikroskopem, který Purkyně pro ústav získal, studoval ale také tkáně rostlinné. Ve 20. letech 19. století vzniká vědní obor embryologie – a Purkyně i v této oblasti nezůstává pozadu, vydává Příspěvky k výzkumu ptačího vejce před líhnutím.

Popsat vše, co během těchto plodných 27 let své kariéry Purkyně na vědeckém poli dokázal, přesahuje možný rozsah tohoto článku, proto uvedeme výčet nejdůležitějšího a ponecháme na čtenáři, aby samostatně zjistil, další zajímavé podrobnosti: objev buněčného jádra v ptačím vejci, objev potních žláz a jejich vývodů v kůži, objev elastických vláken v kůži a individuality kožní kresby na prstech, objev žlázek v žaludeční sliznici, objev vláken v srdci, které nyní nesou jeho jméno, objev gangliových buněk, v roce 1835 jako první vyslovil buněčnou teorii, popsal tzv. entropické jevy na sítnici oční a noční vidění, také jako první použil termín protoplazma pro živou hmotu buněk, objevil řasinkový pohyb, vyslovil teorii o sací síle srdce, popsal princip pepsinového trávení a rozlišil vidění centrální a obvodové.

Některé z jeho objevů mu přinesly slávu a uznání, některé byly oceněny až postupem času. Není to ale zdaleka vše, čím se Purkyně ve Vratislavi zabýval. Purkyně byl nadšený slavista a milovník slovanských literatur. Věnoval se překladům do českého jazyka a přispěl k tomu, že byly do polštiny přeloženy a poté vydány Čelakovského Ohlasy písní českých. Ve volném čase s úspěchem hledal v kostelních archivech české literární památky. V kostele sv. Marie Magdaleny ve Vratislavi objevil rukopis kroniky Přibíka Pulkavy z Radonína, v Lešně Historii bratří českých, v Olešnici žaltář z roku 1306 a v Lešně Komenského spisy.

Purkyně opouští Vratislav v roce 1850 jako uznávaný vědec, který má kontakty s celou řadou vědců a intelektuálů současné Evropy. Po svém příjezdu do Prahy otevírá fyziologický ústav, kde se dále věnuje výzkumu, ale hlavní pozornost věnuje organizační a buditelské činnosti.

Dodaj komentarz


Kod antyspamowy
Odśwież

Práva na veškeré texty, fotografie a grafiku umístěnou na webové stránce Kvetevropy.cz jsou vyhrazena. Není povoleno jejich použití nebo kopírování bez souhlasu redakce.

Kontakt: redakce@kvetevropy.cz