Kultura

Bożena Zaboklicka o katalánských kořenech písně polské Solidarity

O písni Mury si mnoho lidí myslí, že patří polské Solidaritě a je hymnou polského antikomunistického hnutí. Skutečnost je složitější a zajímavější. Ne každý ví, že autorem hudby není polský bard Jacek Kaczmarski, ale Lluís Llach, katalánský hudebník a básník. Než píseň prožila své druhé mládí v Polsku na konci 80. let, zpívalo se ji v Barceloně jako protest proti diktatuře Franka. Píseň si našla cestu k srdcím nejen Poláků – dokonce ji používá jako svůj manifest i jedna z organizací žen v Afganistánu. Píseň přivezla do Polska Bożena Zaboklicka, se kterou jsme se setkali na oddělení cizích jazyků Univerzity v Barceloně.

Píseň L'Estaca napsal 20letý Lluís Llach v roce 1968. Jeho skladba se stala svébytným manifestem mladých lidí, kteří se bouřili proti autoritativnímu režimu generála Franca. V Polsku ji zná každý díky překladu – nebo spíše reinterpretaci původního textu – Jacka Kaczmarského. Ještě před ním ale píseň přeložila Agnieszka Rurarz, jejíž text hudebně zpracoval Filip Łobodziński a Jarosław Gugała se svou skupinou Zespół Reprezentacyjny. Píseň hráli na různých studentských festivalech a získávali za ní ceny. Na počátku 80. let se Łobodziński a Gugała setkali s Kaczmarským, kterého píseň uchvátila. Rozhodl se, že vytvoří vlastní text. Do značné míry se odlišoval od originálu, v interpretaci Kaczmarského jde o vyjádření osamělosti barda, kdy to, co dělá, může být využito jinak, než by si sám přál. Jeho interpretace katalánské revoluční písně je spíše pesimistická, ale v Polsku té doby byla pochopena tak, že nabádá ke vzdoru a boji za svobodu. Katalánská píseň se nese v jiném duchu, vyjadřuje naději, že se lidé spojí a budou společně uskutečňovat významné, obtížně dosažitelné cíle a vytvoří pro sebe a druhé lepší svět.

Lluís Llach během komunismu navštívil Polsko a vystupoval dokonce i v televizi. Jeho vystoupení však nakonec nebylo odvysíláno – podle Filipa Łobodzińského se tak stalo proto, že se s ním před kamerou objevila jiná katalánská písničkářka, Maria del Mar Bonet, zazpívala píseň Què volen aquesta gent, která se asociovala se smrtí Stanisława Pyjase zavražděného bezpečnostními složkami krátce před příjezdem umělců z Katalánska.

Bożena Zaboklicka, která nyní vede seminář z polské literatury 20. století na Universitat de Barcelona, studovala španělskou filologii v prvním ročníku, který byl otevřen na Varšavské univerzitě (to bylo v roce 1972). Ze své cesty do Španělska přivezla kazetu s nahrávkou ze slavného koncertu Lluíse Llacha z ledna roku 1976, který se konal v Palau d'Esports de Barcelona (v současné době Barcelona Teatre Musical na Montjuïc, dnes uzavřená stavba v rekonstrukci – na snímku dole). Kazetu z koncertu již nemá, někomu ji půjčila. Mezi sebou si ji začali předávat další a další lidé, a tak hudební nahrávky začaly žít vlastním životem.

1975 získala první stipendium na letní kurz do Santanderu. Se svými místními přáteli poslouchali a hráli hudbu Lluíse Llacha neustále. Paní Bożena vzpomíná také na to, jak složité bylo v té době do Španělska odjet. Nejenže neexistovaly přímé spoje, bylo složité získat pas, vízum, ale problém byl i s penězi – studenti museli sehnat devízy nebo požádat Národní banku o povolení zaplatit za cestu ve zlotých. Toto povolení paní Bożena nedostala, a tak první cestu absolvovala dopravním trajektem z Gdaňska, jehož kapitánem byl rodinný přítel: „Informovali nás ze dne na den a prodali nám jednosměrnou jízdenku – kdy pojede trajekt zpět, jsem nevěděla. Čekaly jsme s kamarádkou na loď 3 měsíce“.

Od 1979 učí jako první v Polsku katalánštinu na Varšavské univerzitě. Jazykový kurs si vyžádali sami studenti, mezi nimi i Filip Łobodziński, proto, aby mohli překládat písně Lluíse Llacha. Sama se dostala do Katalánska během stanného práva v roce 1981 – tehdy plánovala přijet na 3 týdny na prázdniny, ale pak se neměla jak vrátit.

Kaczmarski se s Llachem nikdy nesetkal. Na koncertu Lluíse Llacha v roce 2005 v Barceloně Filip Łobodziński vysvětloval příběh písně, kterou stále řada Poláků považuje za dílo Jacka Kaczmarského. Tehdy Llach řekl, že píseň Polákům věnuje, pokud ji Poláci považují za svou, tak by jim měla patřit.

Pokud máte rádi autorskou píseň nebo tvorbu Jacka Kaczmarského, pak ve Vratislavi, městě, se kterým byl Kaczmarski úzce spjat, navštivte jeden z koncertů pořádaných klubem Wrocławski Salon Jacka Kaczmarskiego. Koncerty probíhají v klubu Stary Klasztor (Purkyniego 1) a vstup je na ně zdarma.

  

 

stadion

Dodaj komentarz


Kod antyspamowy
Odśwież

Práva na veškeré texty, fotografie a grafiku umístěnou na webové stránce Kvetevropy.cz jsou vyhrazena. Není povoleno jejich použití nebo kopírování bez souhlasu redakce.

Kontakt: redakce@kvetevropy.cz